Spotřeba elektřiny nabízí rychlejší pohled na aktuální vývoj ekonomiky než běžné statistiky o vývoji HDP či průmyslové výroby. Sledováním aktuálních dat se zabývá třeba web Independent Commodity Intelligence Services (ICIS). Jeho výsledky však nejsou příliš povzbudivé. Zatímco duben představoval dno koronavirové krize a květen přinesl oživení, v červnu se již situace v mnoha zemích včetně Česka nezlepšuje.

Podle posledních známých dat za týden od 15. do 21. června se spotřeba elektrické energie v Česku pohybovala sedm procent pod průměrem předchozích pěti let. Česká republika tak spolu s Rakouskem, Polskem a Maďarskem patří do skupiny zemí, kde je propad spotřeby elektřiny (a tedy i celé ekonomiky) mírnější. Hůře je na tom Německo, Británie, Itálie a Španělsko, kde se propad v minulém týdnu pohyboval od deseti do 11 procent oproti normálnímu stavu. Jisté výkyvy v některých týdnech však mohlo ovlivnit i počasí.

Negativním překvapením může být pomalý návrat ekonomiky ke stavu před nástupem čínské chřipky. Konkrétně Česká republika je na tom od 11. května pořád stejně – meziroční propad spotřeby elektřiny se od té doby pohybuje okolo sedmi procent. Jako příklad lze uvést automobilky Škoda Auto, Hyundai a TPCA. Ty sice během dubna a května obnovily výrobu, ale dodnes vyrábějí méně aut než v loňském roce. Také další průmyslové podniky – hlavně ty orientované na export – zatím nefungují na plný výkon.

ICIS sleduje vývoj spotřeby elektřiny po týdnech v celkem třinácti evropských zemích. Chybí mezi nimi například Slovensko. Nejmírnější pokles vykazuje dlouhodobě Polsko. Naprostou anomálii představuje Dánsko, kde podle údajů webu spotřeba elektřiny oproti pětiletému průměru roste – v některých týdnech až o šest procent.