Proces s expremiérem Babišem ovšem nemůže pro justici skončit v žádném případě dobře. Ať už dopadne jakkoli, najde se dost lidí, kteří budou tvrdit, že se jedná o nespravedlnost nebo rovnou o politické zadání.

Morální apel na politiky, aby svůj „flek“ opustili hned při prvním podezření, má zkrátka své opodstatnění. A řeči o politickém procesu a spílání znalci do podvodníků tomu už jen dodávají patinu.

Babiš v tom ale zdaleka není sám a skoro by se chtělo říct, že se jen připojil k tradici, kterou tu vrcholní politici léta pěstují.

Vzpomeňme, jak prezident Zeman nerespektoval pravomocné rozsudky a jak udělil milost šéfovi „svých“ lánských lesů Miloši Balákovi, který měl jít do vězení za machinace s veřejnými zakázkami. Klausovu amnestii si zase spousta lidí musela vyložit tak, že spravedlnost se netvoří u soudu, ale na Hradě. Své kouzlo mělo i – důkazy nepodložené – tvrzení exministryně spravedlnosti Benešové, že trestní stíhání se dá zařídit „na objednávku“.

Z posledního šetření Eurostatu plyne, že celkem 36 procent Čechů nevěří v nezávislost soudů. Oproti trvale „justičně postiženému“ Slovensku (65 procent) je to jistě skvělý výsledek, ovšem třeba Rakousko, s nímž jsme kdysi sdíleli nejen stařičkého mocnáře, nás nechalo s devíti procenty daleko za sebou.

Justice si za to samozřejmě může do značné míry sama (v souvislosti s politikou se hodí připomenout skandální případ Vlasty Parkanové), ale politici by neměli poškozovat její reputaci jen proto, že se jim to zrovna hodí.