Tuzemští zemědělci v loňském roce opět spotřebovali o něco méně pesticidů než v roce předchozím. Zatímco v roce 2020 to bylo celkem 11 046 598 kg, l, loni to byl 10 741 687 kg, l. Kg, l je jednotka, ve které se celková spotřeba stovek velmi různorodých látek s rozdílnou účinností i způsobem využití obvykle uvádí. 

Údaje vyplývají ze výroční zprávy o plnění Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů, kterou tento týden projednala vláda a zveřejnilo je ministerstvo zemědělství (1). Příčinou poklesu bylo několik. Na jedné straně to byly nově platné zákazy pro užívání látek chlorpyrifos a thiakloprid. Ty byly nejpoužívanějšími přípravky na v Česku hojně pěstované řepku a obiloviny a jejich tuzemská spotřeba byla tedy značná. 

K významnému pokles o 88 procent došlo také u rodenticidů využívaných proti hlodavcům, což může svědčit o odeznění hraboší kalamity, která vypukla před třemi lety a byla doprovázena velmi emotivní debatou o užití jedu Stutox II. 

„Naši zemědělci stále více upřednostňují udržitelné hospodaření na zemědělské půdě, to je jeden z důvodů, proč se v České republice dlouhodobě snižuje spotřeba přípravků na ochranu rostlin. Tento trend chceme podporovat i v příštích letech,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Deštivé počasí naopak vyvolalo zvýšený zájem o přípravky proti plžům. 

Téma bude v následujících letech dál aktuální. Evropská komise totiž v červnu zveřejnila návrh nařízení (2), které má pomoci realizovat dříve oznámený záměr na snížení spotřeby pesticidů v Evropě na polovinu. Státy toho mají dosáhnout do roku 2030 v porovnání s průměřnou spotřebou za roky 2015, 2016 a 2017.

Pro Česko, kde spotřeba v posledních letech klesala, bylo klíčové, aby se cíle pro jednotlivé země stanovovaly zvlášť. V opačném případě by bylo v nevýhodě vůči zemím, kde se využívání chemických látek v zemědělství naopak zvyšovalo. Pokrok dosažený v jednotlivých zemích v minulých letech by však měl být v konečném propočtu zohledněn. 

Důležitým aspektem je i jednotná evropská metodika výpočtu spotřeby, a tedy i dosaženého pokroku. Země s velkou spotřebou relativně bezpečných látek s malým dopadem na okolí mohly totiž opticky vykazovat mnohem vyšší spotřebu oproti státům, ve kterých zemědělci využívají na objem sice méně pesticidů, ale zase více toxických.