Takhle jsem si možnost volby pro lidi v karanténě nepředstavoval, ale pobavilo. Tak komentoval ministr vnitra Jan Hamáček na twitteru koláž utahující si z jeho nápadu, aby lidé v karanténě mohli v krajských volbách předat volební lístek z okýnka auta v drive-in volební místnosti. Obrázek ji ztvárnil jako restauraci rychlého občerstvení KFC – autor jen hlavu plukovníka Sanderse nahradil Hamáčkovým portrétem.

Nápad opravdu působí bizarně. Představa, že účast nemocného ve volbách bude podmíněná vlastnictvím automobilu nebo že penzisté s horečkami z posledních sil nasednou do vozu, aby splnili svou občanskou povinnost, je úsměvná.

Naštěstí Hamáček nabídl ještě tři další varianty. První z nich je zřízení zakuklené volební komise, která by vybavena všemi ochrannými prostředky za nemocnými přijela sama (ponechme stranou, že ještě nedávno ministr tvrdil, že není jak komisi k tomu donutit). Druhou alternativou je vytvoření speciálního okrsku, a to třeba pro celý domov seniorů nebo pečovatelský dům v karanténě. A konečně poslední varianta navrhuje hlasovat prostřednictvím zástupce.

ODDĚLOVAČ PRO ZAMKNUTÝ ČLÁNEK

Sám ministr vnitra navrhuje, že nejlépe bude schválit všechny možnosti, aby měli lidé odříznutí od světa karanténou na výběr. Debatovat o tom budou zástupci parlamentních stran tento týden, vláda pak rozhodne na příštím jednání v půlce srpna.

Od ani ne dva týdny starých blahosklonných výroků, že pro lidi v karanténě nelze při volbách udělat vůbec nic, ušel Jan Hamáček dlouhou cestu. Byť návrhy působí jako silná improvizace a každý má svá úskalí. Současná situace by ale měla být především pobídkou pro všechny politiky, aby začali přemýšlet i nad jediným skutečně důstojným distančním způsobem voleb – korespondenčním či internetovým hlasováním. Zemi pro budoucnost by slušelo.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.