Zní to jako špatný vtip. „Víte, jaké dva opravdové přátele má současné Rusko a režim Vladimira Putina? Ruskou armádu a ruské námořnictvo.“ Takto dotčeně odpověděla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v ruské televizi, když jí běloruský politolog a filozof Aliaksej Dzermant připomenul, že v minulých válečných konfliktech měli Rusové na své straně vždy nějaké západní spojence.

V případě napoleonských válek to byla příznivě nakloněná Británie, stejně jako za první i druhé světové války. Během druhé světové samozřejmě Sovětskému svazu velmi výrazně pomáhaly i Spojené státy americké masivními vojenskými dodávkami ve formě stovek tisíc automobilů a tisíců tanků a letadel.

„Měli jsme ve druhé světové válce před roky 1943 až 1944 mnoho spojenců? Kdy se stali našimi spojenci,“ relativizovala pomoc Západu v bojích proti Německu a Hitlerovi Zacharovová. „Západní země se rozhodly stát našimi spojenci, až když si uvědomily, kdo vítězí. Nedělejme si žádné iluze o jejich údajně vysokých humanitárních standardech. Nikdy je neměly,“ naservírovala ruským divákům svou verzi historie „rudá Marie“.

Samozřejmě že nezmínila tabuizovanou kapitolu ruské a sovětské historie, že to byl právě Hitler a Stalin, kteří si na začátku války rozparcelovali Polsko a Pobaltí. Teprve po přepadení Sovětského svazu Německem v červnu 1941 se Kreml oficiálně zapojil do války proti nacistickému režimu. 

Nemáme a nebudeme mít spojence

Dzermant si dovolil připomenout, že Rusko mělo v moderní historii během válečných konfliktů vždy spojence na Západě, tentokrát ale ve válce proti Ukrajině nikoho nemá. „Vidíme, že na Západě nemáme a nebudeme mít spojence,“ prohlásil a dodal, že i Čína a Írán budou vyčkávat, na čí stranu se přikloní válečné štěstí. Zacharovová zopakovala, že si současné Rusko musí pomoci samo a spoléhat zejména na své ozbrojené složky.

Ruská diplomacie opakuje, že putinovské Rusko není mezinárodně izolované a má celou řadu „konstruktivních“ přátel v Africe, na Blízkém východě, v Asii a Tichomoří. 

Ministr zahraničí Sergej Lavrov, jenž je na Západě, ale i v Japonsku nebo Austrálii bojkotován, naopak cestoval po africkém kontinentu. Navštívil Mali, Mauritánii, Súdán, Irák, Jihoafrickou republiku, Svazijsko, Angolu a Eritreu. Chudým zemím nabízel zejména výhodné dodávky potravin a hnojiv. 

Lavrov tvrdí, že Západ po celém světě neúspěšně organizuje protiruské nálady. Samozřejmě nezmínil příčinu protiruských sankcí, napadení Ukrajiny Ruskem na konci února minulého roku.