Ačkoli se volby do EP odehrají až za rok, už teď jsme svědky živé diskuse o kandidátech a podobě kandidátních listin. Zdaleka nejde jen o setsakra lukrativní posty europoslanců a spoustu peněz do stranických kas. Eurovolby 2024 budou první celostátní prověrkou v další supervolební sérii, která vyvrcholí soubojem o Poslaneckou sněmovnu a novou vládu. Odehrají se ve stínu horkých témat národního i globálního typu, počínaje Green Dealem a konče ruskou agresí proti Ukrajině a vztahem Evropy k Číně.

Zásadním motivem českých eurovoleb však bude rozstřel mezi vládními a opozičními stranami, a to i uvnitř obou bloků. Budou se konat přesně v tom čase, kdy se v našich sněmovních volebních cyklech začíná lámat chleba.

Občanští a křesťanští demokraté a topkaři mají dnes v EP celkem osm poslanců (4 : 2 : 2). TOP 09 je v roce 2019 získala se STAN, ODS a KDU-ČSL samostatně. Chvíli poté ale všechny tři strany vytvořily koalici Spolu, která vyhrála sněmovní i senátní volby, sestavila koaliční vládu a ODS i díky ní drží primátorská křesla ve všech třech největších městech.

Pro a proti

A tak není divu, že se vede diskuse, v níž zastánci i odpůrci variant Spolu nebo samostatně mají své, namnoze pádné, argumenty pro i proti.

Pro Spolu hovoří ona úspěšná volební (a politicko-mocenská) série, již by rok před sněmovními volbami bylo netaktické přerušovat. Asi jen spolupráce otevírá naději na obhajobu osmi mandátů. Značka Spolu se stala solidním politickým brandem s vlastní přidanou hodnotou. Tak proč mást voliče? Proč dávat konkurenci do rukou zbraň, že to byla jen negativně vymezená ko­alice a bouda na voliče?

V eurovolbách se dnes spolurozhoduje o složení Evropské komise a obsazení dalších důležitých funkcí v evropských strukturách. Vyjednávací pozice s osmi, či dokonce více mandáty je určitě lepší než se čtyřmi či dvěma křesly nebo taky bez mandátu, protože KDU-ČSL ani TOP 09 nemají samostatně jistotu. Lidovci díky svému pevnému jádru a Topka díky cílení na voliče, kteří k tomuto typu voleb pravidelně chodí, dosud volby do EP zvládali. Jenže vazby voličů pořád oslabují a jistého nemá nikdo nic.

Odpůrci uzavření koalice upozorňují na to, že evropská integrace a s ní spojené rozhodování opravdu patří k dělítkům předáků všech tří stran a zčásti i jejich voličů. Koneckonců, málokterá dvojice europoslanců z jedné členské země má tak odlišné hlasování jako dva poten­ciální kandidáti Spolu Vondra a Niedermayer.

Pestrost názorů v jedné partě může být pro někoho zajímavá, v tomto případě ale hrozí nesrozumitelnost. Křesťanští demokraté a topkaři jsou členy eurofederalistické evropské politické skupiny (Evropské lidové strany), zatímco ODS patří k zakládajícím a klíčovým členům eurorealistické Evropské konzervativní a reformistické strany. A ta je – i díky úspěchům české ODS, nové italské premiérce Meloniové a prvnímu vládnímu angažmá Švédských demokratů – právě nyní na zásadním vzestupu.

Uvnitř všech tří stran navíc zaznívají hlasy, že v eurovolbách nebude fungovat spojující strašák jménem Babiš, a tudíž je naprosto zbytečné dávat všanc kus své vlastní identity.

Babiš do eurovoleb?

Rozsoudit sílu obou argumentací rozhodně není lehké. Radši připojme dva potenciální momenty stavějící eurovolby do jiného světla a strany Spolu před jiný, sjednocující typ výzvy.

ANO opouštějí někteří europoslanci, a hlavně europoslankyně. A tak si pár vrabců cvrliká, že Andrej Babiš zabije dvě mouchy jednou ranou. Povede ANO do eurovoleb a tím vyřeší absenci lídra i své nemilované sněmovní angažmá. A bude se moci blýsknout nejen výsledkem, ale i svými kontakty v Evropě, jimiž bude domácí publikum přesvědčovat o svých státnických schopnostech.

V posledních měsících se také začíná měnit tón diskuse o evropských bezuhlíkových závazcích. To platí i o rétorice opozičních německých CDU/CSU. Pokud bude tento trend pokračovat a rozšíří se i v dalších tradičních stranách, mohlo by hlavně pro ODS být zajímavé vytvořit širší racionální spojenectví. Koalice Spolu by jim pak pomáhala otevírat dveře tam, kde jsou zatím spíše zavřené.