Je to už víc než dvacet let, co se ve dveřích kanceláře tehdejšího ředitele Konsolidační banky objevil vysoký chlap v džínách, kovbojských botách, saku a „bolo tie“ s tyrkysem na provázku uvázaném na krku místo kravaty. „Hi, I’m Greg,“ široce se usmál a ani nemusel říkat, odkud je. K dokonalému ztělesnění představy o tom, jak má vypadat rodilý Texasan, když se povede, mu chyběl akorát ten stetson na hlavě. Greg byl z pobočky Federal Deposit Insurance Corporation (FDIC) a přijel z Dallasu v rámci technické pomoci amerického ministerstva financí. Byl to praktik, který naprosto přesně ví, co dělat s padajícími bankami a jejich pohledávkami. Pokud si dobře vzpomínám, jeho osobní rekord z osmdesátých let byly tři (malé) banky za jeden týden. Říkali jsme mu „kovboj“ a on partě lidí mezi pětadvaceti a čtyřiceti, které v Praze školil, na oplátku říkal „kozlíci“. Byla to neocenitelná zkušenost a FDIC dodnes představuje v podstatě nedostižný vzor a je držitelem know-how pro všechny instituce tohoto typu na světě.

Připravení profíci

Podstatný rozdíl je, že Američané mají v FDIC pod jednou střechou kombinaci fondu pojišťujícího vklady v bankách a „thrifts“ (obdobě kampeliček), ale také zásobu profesionálů, kteří znají poměry ve své spádové oblasti a jsou náležitě vyškoleni k tomu, aby byli schopni okamžitě převzít banku. Žádná dlouhá zasedání a výběry komisí ze seznamů se nekonají, jsi jednou „receiver“, tak dostaneš jméno, adresu a jdeš. Pokud daný pracovník jedná s náležitou odbornou péčí, instituce, potažmo stát, za ním stojí ve všech ohledech, včetně právních sporů a žalob.

ODDĚLOVAČ PRO ZAMKNUTÝ ČLÁNEK

Cílem je minimalizovat náklady spojené s pádem banky, což vyžaduje nejen zkušenost a odbornou zdatnost, ale hlavně respekt k faktoru času, protože jak říkají praktici, nic neztrácí na hodnotě rychleji než aktiva padlé banky. To platí všude na světě, jenže ve Spojených státech vypadá standardní proces tak, že v pátek večer přijde před zavírací hodinou někdo jako Greg a v pondělí banka otevře pod novým majitelem, na nějž přecházejí veškeré pojištěné vklady a všechna aktiva a závazky banky nebo jejich převážná část. Za finanční krize v letech 2008–2013 padlo ve Spojených státech 489 bank, přičemž 463 převzaly jiné licencované bankovní instituce pod pojištěním vkladů ze strany FDIC. Podle povahy přebírané banky FDIC přistupovala s kupcem na dohody o sdílení ztráty, slibu odškodnění nebo hotovostního dorovnání kupujícímu. Většinou to jde opravdu rychle; hlavně proto, že na všechno jsou vypracované manuály, lidé jsou vytrénovaní a právní dokumentace předem připravená.

Prověření zájemci

Jak je možné dělat tak složité rozhodnutí, jako je prodej banky, tak rychle? Kromě zavedených postupů spočívá další akcelerátor v tom, že FDIC si neustále aktualizuje seznam potenciálních kupců splňujících kvalifikační předpoklady z hlediska kapitálové síly, reputace a manažerských schopností, kteří jsou ihned osloveni, aby předložili konkurenční nabídku.

Zájemci přitom mohou požádat předem o to, aby je FDIC kontaktovala, když jí přijde lidově řečeno „něco pod ruku“, aby si mohli akviziční cíl přezkoumat a předložit své podmínky převzetí. Již existující licencované banky jsou ve výhodě, protože FDIC je zná, ale mezi kupujícími při poslední finanční krizi byly například i fondy rizikového kapitálu, jednající ve shodě s některou z bank jako spoluinvestor anebo i samostatně.

Je to samozřejmě cyklický byznys, v jednotlivých letech se různí jak počty, tak finanční objemy, a to hodně výrazně. V roce 2008 bylo případů málo (25), zato aktiv bylo za 373 miliard dolarů. Nejúrodnější rok v tomto tisíciletí, kdy měli v FDIC hodně práce, byl rok 2010 se 157 případy, za necelou stovku miliard. Bank a „kampeliček“ je ve Spojených státech momentálně necelých pět tisíc. Letos je v oboru sucho, ale jak by řekl Greg, „ještě jsme neskončili“. Kovboj.