V českém podzemí leží zlato za stovky miliard korun. Jen jedno ložisko má ovšem v tuto chvíli šanci, že se začne těžit. Jsou to Zlaté Hory v Jeseníkách, kde tamní zásoby prověřuje státní podnik Diamo.

Do konce průzkumných prací je ještě daleko, ale už teď odborníci z Diama hovoří o perspektivním ložisku. Nachází se tam totiž několik tun zlata, které tu zůstaly z předchozích dob.

S hlubinným dolováním se ve Zlatých Horách začalo už ve 13. století a těžba s několika přestávkami pokračovala až do 20. století. Skončila relativně nedávno: poslední vůz zlatohorské rudy vyvezli horníci na konci roku 1993. Celkem se tu od roku 1966 vytěžilo více než 1,2 tuny zlata.

ODDĚLOVAČ PRO ZAMKNUTÝ ČLÁNEK

„Případná těžba tohoto ložiska by přinesla i další výhody pro stát, které nespočívají pouze v získání drahého kovu do státních zásob. Pomohla by zvyšovat zaměstnanost v regionu, rozvíjet odbornou způsobilost zaměstnanců a také prohlubovat jedinečné zkušenosti a těžařské know-how v České republice,“ vyjmenovává mluvčí státního podniku Lenka Rychtaříková.

Myšlenku na obnovení těžby zlata v Jeseníkách podporuje rovněž vývoj ceny na burze. Dnes je na hodnotách přibližně 1250 korun za gram, respektive 1770 dolarů za troyskou unci, přičemž v době ukončení těžby před 28 lety byla cena čtyřikrát nižší, tedy jen okolo 400 dolarů. Kromě zlata se v ložisku nachází rovněž zinek, olovo a stříbro, které hodnotu ložiska zvyšují.

Napřed průzkum

Na přímou otázku, jestli je už dnes možné reálně uvažovat o obnovení těžby, ale Diamo odpovídat zatím nechce. „O tom, zda by se těžba zlata ekonomicky vyplatila, bude možné rozhodnout až po dokončení průzkumu a vypracování studie proveditelnosti. Při našich současných znalostech ale určitě jde o perspektivní ložisko a vyplatí se jím dále zabývat,“ říká Rychtaříková.

Také ministerstvo průmyslu pokládá zatím za předčasné zabývat se otázkou, zda se v Jeseníkách obnoví těžba. „Na tuto otázku bude možno odpovědět až poté, co bude dokončen a vyhodnocen probíhající průzkum,“ sdělilo. V minulosti ovšem několik ministrů průmyslu případnou těžbu podporovalo. „Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude obnovena. Platí ale předpoklad, že se to bude ekonomicky rentovat,“ uvedl před šesti lety ministr Jan Mládek (ČSSD), který měl na mysli především Jeseníky. Obdobně se v roce 2015 při návštěvě Zlatých Hor vyjádřil prezident Miloš Zeman.

Průzkumné území v Jeseníkách bylo v únoru 2020 stanoveno na dobu tří let. „Máme za úkol do roku 2023 prozkoumat zdejší zásoby zlata a dalších kovů a navrhnout optimální způsob úpravy rudné suroviny,“ vysvětluje mluvčí státního podniku. Průzkum je rozdělený na dvě části – ověřují se zásoby rudného ložiska v opuštěném dole a současně v původním odkališti, kde zůstaly kovy z předchozí těžby, které tehdejší technologie nebyla schopna získat. V červnu se tam provedlo deset vrtů, které se předaly do laboratoře, aby stanovila obsah zlata a dalších prvků.

Teď se průzkumné práce přesouvají do opuštěného dolu v masivu Příčného vrchu, odkud technici provedou další tisíce vrtů, které dosáhnou celkové délky až téměř tři kilometry. Spolu s tím podnik prověří, jakým způsobem by se z vytěžené rudy mohlo dostat co nejvíce zlata.

Podle posledních výpočtů z devadesátých let se v celém ložisku Zlaté Hory – západ nachází zhruba deset tun zlata, přičemž v jedné tuně horniny se ho nalézá přibližně 1,5 gramu. „To je z dnešního hlediska hlubinně netěžitelné, nicméně to dává jakousi představu o množství zlata, o kterém se uvažovalo při tehdejších průzkumech,“ říká Lenka Rychtaříková z Diama.

Poslední výpočty ukázaly, že v centrální části ložiska se nachází více než dvě tuny zlata. „Podle našich odhadů by to mohlo být o něco více, přesnější výpočet však můžeme udělat až po vyhodnocení vrtů,“ uvádí Rychtaříková. V odkališti je podle ní dalších asi 800 kilogramů zlata.

Těžba bez kyanidů

V minulých desetiletích mělo o průzkum ložiska v Jeseníkách, ale také ve středních Čechách nebo v Kašperských Horách zájem několik zahraničních firem. Proti se však pokaždé postavila početná část místních obyvatel, tamní radnice či ekologické organizace. Úřady i kvůli těmto protestům žádné privátní společnosti průzkumné povolení nevydaly anebo jí je časem odňaly, takže prospektoři prověřování ložiska nikdy nedokončili. Proti aktuálnímu průzkumu v Jeseníkách ale nikdo veřejně neprotestuje.

„Myslím, že zásadní rozdíl je v tom, že tehdy šlo o soukromé firmy a nyní o státní podnik,“ domnívá se starosta Zlatých Hor Milan Rác (Nezávislí 2018). Potvrzuje, že na radnici nedorazily žádné protesty nebo petice proti průzkumu ložiska v Jeseníkách. O případném obnovení těžby ale mluvit nechce. „To by byly jenom spekulace. V tuto chvíli se tam provádí průzkum, uvidíme, co přinese. A až bude něco na stole, vyjádřím se k tomu,“ říká.

Podle ministerstva průmyslu je výhodou právě to, že se tam v minulosti už těžilo, mnozí lidé si to ještě pamatují. Roli podle něho může hrát rovněž pozitivní komunikace státního podniku Diamo, který například koncem září – v den, kdy slaví svátek Zlata a Zlatuše – uspořádal ve Zlatých Horách den otevřených dveří. Na akci přišlo více než 200 lidí, přičemž 165 z nich se podívalo také do podzemí. „Spolupracujeme se samosprávami, ale také s bývalými horníky nebo zaměstnanci našeho podniku,“ uvádí mluvčí Diama Rychtaříková.

Velkou výhodou zlatohorského ložiska je podle podnikových expertů rovněž to, že při jeho úpravě v případě těžby není nutné používat kyanidové loužení, což je mimochodem nejrozšířenější metoda získávání cenného kovu. Ostatně ani by to beze změny zákona nešlo. Používání kyanidu totiž zakázala novela horního zákona z roku 2001. Prosadil ji tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) v reakci na ekologickou katastrofu v rumunském zlatém dolu Baia Mare, kde se v lednu 2000 protrhla hráz a roztok s kyanidy a těžkými kovy otrávil rozsáhlé úseky řek Somoš, Tisa a Dunaj.

„Ruda ve Zlatých Horách je velmi dobře upravitelná za pomoci principiálně jednoduchých fyzikálních metod, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ říká Rychtaříková. Nepotřebné odpadní kaly by se neukládaly na povrchu, ale využily by se v podzemí ve vytěžených prostorách. „Ostatně většina prací by probíhala v podzemí a nezatěžovala by okolí,“ dodává Rychtaříková.

Stovky tun zlata

Zlaté Hory jsou nejspíš na dlouho jediným místem, kde se zkoumá zlaté ložisko. Ministerstvo průmyslu v tuto chvíli žádný jiný průzkum neplánuje. V českém podzemí se přitom nacházejí stovky tun zlata, podle ministerstva průmyslu se jedná přibližně o 240 tun tohoto cenného kovu, podle některých údajů dokonce o více než 390 tun. Ministerstvo ovšem upozorňuje, že z naprosté většiny jde o zásoby takzvaně nebilanční, tedy takové, které jsou z nějakého důvodu – například ochrany životního prostředí – netěžitelné. 

1,2 tuny zlata se od roku 1966 vytěžilo ve Zlatých Horách.

10 tun zlata se podle posledních výpočtů z devadesátých let nachází v celém ložisku Zlaté Hory – západ, zhruba dvě tuny by měly být v centrálním ložisku.