Dva klíčoví ekonomičtí ministři německé vlády, ministr hospodářství Robert Habeck ze Zelených a ministr financí Christian Lindner z liberální FDP, se dohadují, jak nastartovat největší evropskou ekonomiku, která se technicky propadala do recese. Německá ekonomika totiž ve dvou kvartálech po sobě skončila v mínusu.

Habeck se překvapivě vyslovil pro snížení daně z příjmů právnických osob, aby německým firmám ulevil od vysokých nákladů za ceny elektřiny a podpořil jejich konkurenceschopnost v rámci globální ekonomiky. Daňová sazba pro německé firmy činí třicet procent a patří mezi nejvyšší v rámci celé Evropy. Pro srovnání, ve Francii to je 25 procent a v Česku 21 procent.

Tento recept na reformu korporátních daní samozřejmě přivítali zástupci průmyslu, ale i opozice křesťanských demokratů CDU. „Vidím, že máme zdanění právnických osob tak vysoké, že už není mezinárodně konkurenceschopné a dostatečně příznivé pro investice,“ přiznal zelený ministr. I proto je nutné provést daňovou reformu a další úlevy pro firmy a podpořit investice do dalších let.

Zároveň uznal, že je německý rozpočet extrémně napjatý i kvůli rozhodnutí německého Ústavního soudu z minulého roku, který zakázal vládě používat prostředky z nevyčerpaného fondu na podporu ekonomiky po pandemii covidu-19. „Určitě budeme muset letos šetřit a také v roce 2025,“ doplnil.

Právě ministr financí Lindner byl v současné fiskální situaci země návrhem Habecka zaskočen a návrh na snížení daní pro firmy, které Habeck vypustil do médií, je pro něj „v každém ohledu překvapivé“.

Podle šéfa německé kasy to mimo jiné znamená, že je ministr hospodářství a energetiky nespokojen se stávající hospodářskou politikou spolkové vlády. Ministr financí ale připustil, že je nutné kvůli podpoře růstu ekonomiky také o snížení daní diskutovat. Nesouhlasí ale s tím, aby se koaliční vláda Olafa Scholze zavázala k zadlužení v řádu stovek miliard eur kvůli podpoře úvěrů pro firmy.

Lindner hovoří o „dynamizačním balíčku“, který by podpořil hlavně „soukromé investice, podnikatelského ducha a konkurenceschopnost“. Nezbytné je podle něj reformovat strnulý trh práce a odbourat přebujelou německou byrokracii. Kritizoval také regulaci v rámci legislativy o ochraně klimatu, která firmy příliš svazuje. Uvolnil by energetickou politiku, aby zaručila bezpečnost dodávek energií a zajistila konkurenceschopné ceny.

Návrh na snížení daní ocenila Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK). Prezident komory Peter Adrian zdůraznil, že je třeba z Německa opět vytvořit místo, kde budou chtít firmy podnikat a investovat.