Rostoucí nezaměstnanost v Číně staví mladé absolventy univerzit před složitou volbu. Buď zůstanou nezaměstnaní a budou do značné míry závislí na penězích rodičů a prarodičů, nebo přijmou špatně placenou práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci, informuje agentura Reuters.

Bezprecedentní počet mladých lidí s tímto problémem dokonce vedl k vytvoření nové pracovní třídy, která se díky sociálním sítím označuje jako „děti s vadným ocasem“. Tento termín totiž odkazuje na pojem „budovy s prohnilým ocasem,“ který v Číně označuje desítky milionů nedokončených nemovitostí, jež sužují tamní trh od roku 2021.

Do tohoto problému se kromě dlouhodobých strukturálních potíží ekonomiky promítla také pandemie covidu-19. Virus, který se rozšířil do světa právě z Číny, vedl v zemi k rozsáhlým uzávěrám a dalším omezením občanských práv.

Rekordní počet vysokoškolských absolventů nyní hledá práci, avšak trh je oslabený a není schopen pojmout tak velké množství vzdělaných lidí. Situaci komplikuje i neochota Číňanů migrovat za prací a nízký zájem o uplatnění v zahraničí. Vládní zásahy v oblasti financí, technologií a vzdělávání krizi ještě prohlubují.

Míra nezaměstnanosti mezi zhruba 100 miliony mladých Číňanů ve věku 16 až 24 let poprvé překročila 20 procent v dubnu loňského roku, v červnu 2023 pak dosáhla historického maxima 21,3 procenta. Vláda reagovala tak, jak je v zemích s podobným režimem obvyklé: vědcům a úředníkům bylo nařízeno najít nový způsob výpočtu, aby výsledky nevypadaly tak hrozivě. Upravená statistika nakonec není o moc lepší: v červenci 2024 nezaměstnanost mladých dosáhla hodnoty 17,1 procenta.

Letos dokončilo vysokoškolská studia 11,79 milionu mladých Číňanů, ale podle signálů z firem pro značnou část z nich není na postiženém pracovním trhu uplatnění v oboru ani očekávané mzdové ohodnocení. Pokud mladí nepocházejí ze zajištěných rodin, budou se muset smířit s pracemi, pro které by stačilo nižší vzdělání, a které jsou také odpovídajícím způsobem ohodnoceny.

„Pro mnoho čínských vysokoškolských absolventů se lepší pracovní příležitosti, společenský vzestup a optimističtější pohled na život – věci, které jim kdysi sliboval vysokoškolský diplom – stávají stále méně dostupnými,“ uvedla Yun Zhou, socioložka z University of Michigan, pro agenturu Reuters. Trochu lepší pozici mají ti absolventi, kteří mohou žít z příjmů svých rodin. Roste tak počet dospělých „dětí na plný úvazek,“ které žijí z peněz svých rodičů a čekají na pracovní místo, které by odpovídalo jejich představám a vzdělání.

Reportér Reuters hovořil se Zephyrem Cao, který loni získal magisterský titul na prestižní Pekingské univerzitě zahraničních studií. Nyní je mu 27 let a kvůli neúspěchu při hledání práce v hlavním městě se vrátil do své rodné provincie Hebei. Zjistil, že dosažené vzdělání se nakonec neukazuje jako klíčové pro úspěch v životě. Finanční ohodnocení a pracovní zařazení neodpovídají jeho očekáváním, se kterými na univerzitu nastupoval.

Tento kolaps v Číně následuje poté, co vláda v roce 1999 dramaticky zvýšila kapacity univerzit s cílem vytvořit lépe vzdělanou pracovní sílu, která by podpořila rychle rostoucí ekonomiku. Avšak počet absolventů začal převyšovat počet pracovních míst, což v roce 2007 vedlo k obavám o dostupnost pracovních příležitostí. Tento problém s určitými výkyvy přetrvává dodnes.

Pracovní trh nyní čelí mnoha výzvám, přičemž část vysoce kvalifikované práce by v budoucnu mohla být zcela nahrazena umělou inteligencí.

Vláda prezidenta Si Ťin-pchinga vyzvala firmy k rozšíření přístupu mládeže k pracovním příležitostem. Podporovány mají být pracovní veletrhy a otevírání absolventských pozic.