Mette Frederiksenová

Profimedia.cz

Dánské sociálnědemokratické dilema: pokračovat na levici, nebo jít víc do středu?

Ladislav Mrklas

Ladislav Mrklas

politický komentátor

Galerie (2)

Když před rokem vyhráli norští sociální demokraté volby a jejich šéf Støre sestavil nový kabinet, vypadalo to na velký severský sociálnědemokratický návrat.

Kdo si tehdy myslel, že je to signál celoevropského socialistického comebacku, je dávno vyveden z omylu. V Evropě a po letošku už ani v samotné Skandinávii žádná socialistická idylka nevládne. První švédská premiérka a sociální demokratka Magdalena Anderssonová sice s náskokem vyhrála volby, ale většinu v parlamentu získala středopravice. Novým premiérem se stal konzervativec Ulf Kristersson, jenž sestavil vládu s křesťanskými demokraty a liberály a opírá se o tichou parlamentní podporu pravicově populistických Švédských demokratů.

Mette a/nebo Løkke

Také v čele dánského kabinetu dosud stála do voleb žena a sociální demokratka. Mette Frederiksenová vládla od června 2019, kdy jako dosud nejmladší premiérka vystřídala liberála Larse Løkkeho Rasmussena. Svou jednobarevnou menšinovou vládu opřela o parlamentní podporu několika dalších levicových a environmentalistických formací.

ODDĚLOVAČ PRO ZAMKNUTÝ ČLÁNEK

Frederiksenová provedla zemi dobou covidovou, časem inflace, začátkem energetické krize, velkými problémy národního zdravotnického systému i érou ruské invaze na Ukrajinu. Proslula jako příznivkyně návratu ke kořenům, tedy povýtce neprogresivistické socialistické politice. Jako premiérka je známá tvrdými opatřeními proti nelegálním uprchlíkům i imigraci jako celku. Kritizovala EU za její údajně příliš liberální hospodářskou i zahraniční politiku a z téhož důvodu se neváhala obout ani do sesterských středolevých stran. Trnem v oku jí byla globalizace, jež podle ní osekává práva pracujících, zvyšuje nerovnosti a vede k masovému přesunu lidí z jihu na sever.

Dánská premiérka se však jedním dechem označuje za bojovnici proti klimatickým změnám. Guardian v roce 2018 zaznamenal její výrok: „Byla jsem sociální demokratka, než jsem zezelenala. A když se ráno probudím, jsem ještě sociální demokratka, než zezelenám.“

Osudní norci

Zabavování peněz a šperků uprchlíkům překračujícím hranice, jež její levicoví kritici srovnávali s nacistickým postupem při konfiskaci židovského majetku, premiérka ještě přežila. Doběhlo ji až vlastní „odzelenání“. Na podzim 2020 její kabinet rozhodl o tom, že všichni norci v zemi budou vybiti kvůli riziku přenosu covidu. Ukázalo se, že tento postup byl nejen sporný z hlediska zdravotních důsledků, ale především že byl nezákonný, či dokonce protiústavní, což mnozí ministři v čase rozhodování dobře věděli.

Pod tlakem médií a svých levicových partnerů premiérka využila svého ústavního práva, rozpustila parlament a vypsala předčasné volby. V nich sociální demokraté dosáhli velkého vítězství; 27,5 procenta hlasů a padesát křesel je jejich nejlepší výsledek od roku 2001. Celý rudo-zelený blok však získal jen nejtěsnější většinu devadesáti ze 179 křesel, a to i díky převážně levicovému Grónsku a Faerským ostrovům.

Rudo-zelená, nebo velká koalice?

Nový dánský Folketing (parlament) je rekordně roztříštěný. Za zastoupení šestnácti stran (!) může nízká, jen dvouprocentní volební klauzule a také osobní ambice politiků. Od nejsilnější strany „modrého“ bloku, liberální Venstre, se před rokem odtrhli Umírnění, vedení expremiérem Rasmussenem, a zčásti i pravicově populističtí Dánští demokraté. Venstre kvůli tomu ztratila přes deset procent hlasů a 23 křesel, zatímco Umírnění a Dánští demokraté jich získali šestnáct, respektive čtrnáct a skončili třetí a pátí.

Frederiksenová by mohla pokračovat v praxi menšinové vlády s oporou levice. Jenže už dříve slíbila, že se pokusí vytvořit širší vládu s centristy a liberály, která bude lépe čelit bezpečnostním a ekonomickým výzvám. Že je schopna širokého kompromisu, dokázala už v březnu 2022, kdy po vpádu Rusů na Ukrajinu vyjednala s levicí i pravicí „Národní kompromis o dánské bezpečnostní politice“. A na jeho základě pak Dánsko výrazně zvýšilo výdaje na obranu a odklon od závislosti na ruském plynu.

Pokud by taková „velkokoaliční“ vláda vznikla, byl by to úplně nový moment. Mimořádná doba si holt žádá mimořádná řešení. 

Echo 24
Nastala nespecifikovaná chyba.
Echo Prime
Nastala nespecifikovaná chyba.