Statistiky Eurostatu jsou neúprosné. Češi vedle vysokých cen potravin – a navíc často v horší kvalitě – a vysokých účtů za internet a telefony, platí rovněž neúměrně vysoké ceny za elektřinu a zemní plyn.

Řečí čísel to znamená, že ve druhém pololetí 2023 české domácnosti platily v nejběžnějším tarifu v průměru 3,15 eura za kilowatthodinu, polské 2,16, slovenské 1,94 a maďarské dokonce jen 1,13 eura za kilowatthodinu. Češi platili za elektřinu více i než Francouzi nebo Rakušané.

Stejně dopadá srovnání cen zemního plynu. Češi platili loni ve druhém kvartálu 113 eur za megawatthodinu, Poláci 73 eur/MWh, Slováci 61 eur/MWh, Maďaři 34 eur/MWh.

V tomto kontextu je ještě více znepokojující statistika OECD, která zkoumala vývoj reálných mezd mezi koncem roku 2019 a začátkem 2024. Také v ní Češi dopadli mnohem hůře než sousední země. Dokonce ze všech zemí jim reálná hodinová mzda klesla společně se Švédy nejvíce ze sledovaných zemí. Bylo to o mínus 7,5 procenta.

V Maďarsku naopak hodinová mzda ve sledovaném období vzrostla o 13,5 procenta, v Polsku o 9,3 procenta. V sousedním Slovensku povyskočila o 4,6 procenta.

Už loni na jaře český premiér Petr Fiala z ODS kritizoval evropský statistický úřad Eurostat, protože zveřejnil statistiku, ze které vyplývalo, že zemní plyn v druhé polovině roku 2022 zdražil v Česku nejvíce ze všech unijních zemí. Mělo jít o 231 procent.

Podle Fialy šlo o matení veřejnosti. Česká vláda tvrdila, že Eurostat srovnává u některých zemí ceníkové ceny dodavatelů plynu, nikoliv reálná data, které domácnosti platí. Data ale dodala česká strana prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ).